Brusinka poskytuje úlevu močovým cestám

Brusnice brusinka – Vaccinium vitis-idaea L.

Brusinka je blízkou příbuznou borůvky. Roste ve vyšších i mírných polohách na území střední a severní části naší polokoule. Velmi dobře snáší mráz a některé druhy rostou i daleko za polárním kruhem. Kvete bílými květy. Nízké keříky mají po celý rok lesklé, sytě zelené listy. Plody brusinky jsou bobule velké 5 až 8 milimetrů. Po uzrání mají červenou barvu.

Dozrávají v srpnu či počátkem září a mají kyselou lehce nahořklou chuť. V našich končinách se brusinka ve volné přírodě vyskytuje spíše ojediněle a je chráněná. V posledních letech je pěstování různých odrůd brusinek stále populárnější.

Jednou z nich je například Kanadská brusinka. Zhruba 20 centimetrů velký keřík k nám byl dovezen ze Severní Ameriky. Jeho blahodárné účinky na lidský organismus objevili už staří indiáni. Okrasná rostlinka působí velmi půvabně a na českých zahradách se velmi dobře aklimatizovala.

Její plody mají podobně jako u dalších šlechtěných odrůd výrazně sladší chuť, než plané brusinky. V lidovém léčitelství se brusinka přidává do čajových směsí. Jejich pití pročišťuje organismus a ulevuje močovým cestám. Léčivé látky se nacházejí v listech, případně v nati.

Brusinka obsahuje vitamíny A, E, C a některé tělu prospěšné prvky, jako je vápník, železo a draslík. Bohatá je však hlavně na hořčík. Mimoto mají v sobě plody a listy brusinky látky, které zabraňují usazování bakterií na sliznicích.

Proč se doporučuje:

  • přispívá k zachování zdravého stavu kostí a kloubů
  • ulevuje od nepříjemných příznaků premenstruačního syndromu/menopauzy
  • brusinka má antioxidační účinky, čímž zabraňuje stárnutí buněk
  • podporuje přirozenou obranyschopnost – imunitu

Říká se, že brusinka:

  • působí močopudně
  • brání vzniku a šíření oparů
  • je pomocníkem při zmírnění příznaků cukrovky
  • napomáhá při potížích se žaludečními vředy
  • je pomocným prostředkem při zánětu močového měchýře
  • působí příznivě při bolestech žlučníku

Víte, že…

  • Brusinky se využívají v potravinářském průmyslu. Vyrábí se z nich marmeláda, sirup, šťáva nebo víno.
  • Čaj ze sušených listů je lepší pít vlažný než horký.
  • Prášek ze sušených plodů se dá použít jako desinfekce.
  • Léčbu brusinkami není vhodné podstupovat častěji než dvakrát do roka po dobu delší než dva měsíce.
  • Oproti borůvkám nepotřebují brusinky pro svůj růst tolik vláhy.

    Osvědčené recepty:

Čaj ze sušené rostliny

Z rostliny se sbírají listy od konce léta do podzimu a suší se při teplotě do čtyřiceti stupňů. Uskladněné v suchu a ve tmě pak slouží k výrobě nálevu:

Jedna až tři lžíce sušeného listí se zalijí půl litrem vroucí vody a nálev se nechá zakrytý čtvrt hodiny louhovat. Po scezení jej pijte vlažný.

Brusinkový sirup

Suroviny:
1 kg brusinek
1 kg cukru

Postup:
Omyté plody namačkáme nebo mírně promixujeme a promícháme s cukrem. Necháme 24 hodin stát na chladném místě. Ke směsi přilijeme asi 250 ml vody, přivedeme k varu, vaříme cca 5 minut, případně déle, pokud sirup nemá požadovanou hustotu. Horký sirup přecedíme a ihned plníme do lahví.

Brusinková šťáva

Suroviny:
0,5 kg brusinek
1,5 l vody
100 g cukru
1 celá skořice

Postup:
Suroviny smícháme a vaříme, dokud brusinky nezměknou. Necháme min. hodinu stát pod pokličkou. Scedíme a můžeme ji podívat podle potřeby ještě teplou, vychlazenou případně s ledem. Nespotřebovanou šťávu uchováme v chladu.