Abyste letos co nejlépe využili svou energii, hledejte příklady v přírodě. Třeba takový strom, aby mohl dlouhodobě přežít, musí mít silné kořeny, které si dokáží z okolí stáhnout živiny a vodu a poskytují tak stromu sílu k životu.

V čínské medicíně jsou v lidském těle takovými kořeny ledviny. Dnešní fyziologie vidí ledviny primárně jako filtr, který odstraňuje odpad z krve a vylučuje ho ve formě moči. V čínské medicíně o této filtrační funkci hovoří rovněž, ale zároveň zdůrazňují jeho daleko hlubší účel – ukládat a ochraňovat naši životní esenci.

Podle Brandona LaGreca, praktika čínské medicíny z amerického Wisconsinu, se tento názor odráží v našem moderní chápání nadledvinek, malých leč mocných žláz, které se, jak název napovídá, nacházejí nad ledvinami. Nadledvinky produkují přes 50 různých hormonů, které pohánějí růst, rozvoj, reprodukci, záněty, krevní tlak, cukr v krvi a téměř každý další proces v našem organismu.

V západním lékařství se nadledvinky řadí do endokrinního systému, protože produkují hormony, ale v čínské medicíně mohou být pojímány jako součást ledvin. „U člověka, který má nedostatek energie, stanovíme diagnózu nedostatku čchi (qi) v ledvinách. Je tu silná paralela s někým, kdo má adrenální únavu,“ uvádí LaGreca.

Rané dokumenty čínské medicíny popisují naši životní esenci jako látku zvanou „ťing“ (jing). Starověcí lékaři měli za to, že dlouhověkosti lze dosáhnout tak, že se člověk naučí, jak tuto vzácnou látku uchovávat.

Existují dva druhy ťingu: postnatální a prenatální. Můžete je brát jak dva bankovní účty. Postnatální ťing získáváme z jídla, nápojů a dýchání a je jako běžný účet, kam pravidelně ukládáte a vybíráte peníze podle toho, jak je třeba.

Prenatální ťing je jako spořící účet, vlastně jakési dědictví po rodičích. Tento ťing představuje hluboké rezervy energie, po níž bychom měli sahat, jen pokud to velmi nutně potřebujeme. Narozdíl od běžného účtu, kde můžete peníze doplnit, když jich moc nezbývá, to, co vezmete ze svého spořícího účtu, zůstane pryč navždy.

„Pokud nemáte příliš zlozvyků a dobře spíte, pak si jen vybíráte z běžného účtu, a zase do něj ukládáte. Ale když si spálíte svíčku na obou koncích a špatně se stravujete, budete muset začít odebírat z vašeho spořícího účtu. No a když tuto analogii dosledujete do konce, až bude váš spořící účet na nule, váš život končí.“

Ne každému z nás je do vínku dáno obrovské dědictví. Geneticky silní jedinci přicházejí do tohoto světa s daleko větším ťingem, zatímco druzí si musí vystačit se skromnějšími zdroji. Ale bez ohledu na to, s čím začínáme, každý se může naučit, jak si ťing ukládat a chránit si ho.

Roční období, které se v čínské medicíně váže s ledvinami, je zima, protože zima nás učí důležitost ukládat energii. Narozdíl od jara a léta, kdy je všeho spousta a podnebí je teplé, zima je chladná a nevlídná a zdrojů je poskrovnu. Ale když udeří krušné časy a my máme dostatečné zásoby ťingu, můžeme se zase dát brzy dohromady. Na druhou stranu, když máme ťingu málo a stres nám z našich úspor ujídá, zotavení je těžké a pomalé a začínají se projevovat známky stárnutí. Typickými příznaky stáří jsou únava, úbytek vlasů, problémy se zády a křehké kosti. To všechno jsou také znamení vyčerpaného ťingu.  

Rapidní úbytek ťingu můžete pozorovat kupříkladu u lidí závislých na pervitinu, na fotkách „před“ a „po“. Tato droga aktivuje nadledvinky, aby dlouhodobě vylučovaly vysokou hladinu stresových hormonů. Za pár měsíců můžete jasně vidět, jak mizí mládí a vitalita. Je to proto, že uživatelé pervitinu si spalují svou životní esenci. Samozřejmě, jde o extrémní případ, ale existuje další, daleko běžnější jev, který nám v dlouhodobém horizontu ťing odsává, a tím je přepracovanost.

Ovšem nejenom nadmíru fyzické aktivity škodí, jak upozorňuje LaGreca. „V čínské medicíně se má za to, že duševní přepracovanost ubližuje slezině, ale v dnešní době vidím, že škodí i ledvinám. Je to zkrátka dáno tím, jak moc toho děláme.“

Důležitou stránkou uchovávání ťingu je spánek. Odpočinek nám dobíjí baterky a zároveň jde o činnost vázanou na zimu. Příkladem může být zimní spánek u zvířat nebo jak se energie u stromů stahuje po opadání listů do kořenů.

Reproduktivní funkce je klíčovou součástí čínského pojetí ledvin. Plodnost je známkou dobrého ťingu, nicméně dávní lékaři přísně varovali před mrháním rozmnožovacích zásob. Staré lékařské dokumenty a dokonce erotické příběhy ze starověku napomínaly zejména muže před nadměrnou sexuální aktivitou.

Zatímco některé kultury od takovéhoto chování zrazují kvůli morálnímu hledisku, čínská medicína pro to má velmi praktické důvody. „Když se nad tím zamyslíte, tvorba spermií stojí naše tělo hodně. Abyste vyprodukovali tu nejlepší kvalitu a ty největší šance na silné potomky, čerpáte ze svých nutričních zásob. Pokud ejakulujete víc, než kolik vaše ledviny stíhají zvládat, začínáte čerpat ze svých naspořených zásob.“

Čínská medicína proto věří, že minimalizací ejakulace si mohou muži ťing uchovat. Není proto divu, že lékař Čang Chuang žijící za dynastie Ming napsal: „Jestliže si chcete uchránit svůj zdroj dlouhověkosti, není lepšího způsobu, než se vyvarovat sexuálních tužeb.“

Část z našeho ťingu musíme v průběhu života obětovat pro další generace a zejména matky ho vydají během těhotenství hodně. Moderní lékařství zastává názor, že ženy by měly při těhotenství více odpočívat a zajistit dostatečné množství živin, ale čínská medicína jde ještě dál a radí, aby si maminky odpočinek prodloužily ještě o několik měsíců po porodu a pojídaly nutričně vydatné pokrmy. To jim má pomoct znovu si vybudovat silné osobní rezervy.

Jíme, abychom doplnili energii, ale podle Mary Rogelové, akupunkturistky z Chicaga a redaktorky Časopisu orientální medicíny, je kvalita našeho ťingu stejná jako kvalita toho, co požíváme. „Výživná strava, čistá voda a dobré ovzduší jsou pro léčbu oslabených ledvin klíčové,“ říká Rogelová.

Podle čínské medicíny se zdraví vnitřních orgánů odráží na detailech na povrchu. Klasickými barometry síly ledvin jsou kvalita kostí, zubů a vlasů. Vzpřímená a udělaná postava, zářivý úsměv a hustá kštice jsou znaky dobrého ťingu. Proto Rogelová doporučuje „nakrmit“ především kosti, když její klienti potřebují posílit ledviny. Jednou z nejlepších způsobů je podle ní vývar z kostí.

„Polévka z kostí poskytuje stavební kámen pro kosti, chrupavku a kloubní maz,“ uvádí Rogelová a dodává, že pro zdravé kosti je vhodná také tmavá listová zelenina, která jim dodává klíčové vitamíny a minerály. „Tyto dvě věci jsou pro zdravé ledviny daleko lepší než jakýkoliv doplněk stravy,“ míní akupunkturistka.

Sůl je další z důležitých složek pro výživu ledvin v čínské medicíně. Dnes se soli dostává ostré kritiky kvůli účinkům sodíku na krevní tlak, ale pravdou je, že náš organismus potřebuje spoustu dalších minerálů, které sůl může poskytnout, podotýká Rogelová. Sama doporučuje mořskou sůl nebo mořské řasy, obě bohaté na minerály.

V čínské medicíně mají byliny známé jako posilovače ledvin, které jsou vysoce ceněny pro svou schopnost tvořit ťing. Dnes se tyto byliny řadí mezi adaptogeny, to jest rostlinné produkty, jež pomáhají tělu adaptovat se na stres. Moderní bylinkáři dnes používají byliny jako ženšen, lékořici a rehmanii lepkavou pro posílení nadledvinek.

Rogelová si pro tvorbu ťingu nejvíc oblíbila léčivé houby. Doporučuje asijské favority, jako reishi, shiitake a maitake a americkou obdobu v podobě žampiónu mandlového. „Houby doporučuji lidem, co si stěžují na málo energie. Pro ledviny jsou to velmi dobré zdroje energie,“ říká Rogelová.

Houby můžete dostat do těla různými způsoby. Omeleta s houbami není na škodu, ale pro tvorbu vyčerpaného ťingu potřebujete silnější dávky, a ty může poskytnout houbový čaj, výtažky anebo houby v prášku.  

Dalším nástrojem k udržení dobrého ťingu jsou speciální cvičení zvaná čchi-kung (qigong). Zřejmě nejznámějším z nich je tai-či. Tato pomalá meditativní cvičení se v Číně používají již po tisíciletí a podle Číňanů přispívají k dlouhověkosti a posilují naše kořeny. Staré lékařské knihy o nich hovoří jako o způsobu, jak dosáhnout harmonie s přirozeným plynutím vesmíru.

„Máme několik skvělých studií, které dokazují, jak tai-či ovlivňuje rovnováhu a může dokonce ovlivnit hustotu kostní hmoty. Lidé jsou díky tomu zkrátka silnější a v lepší kondici,“ podotýká LaGreca. Také Rogelová čchi-kung doporučuje na oslabené ledviny, ale doplňuje, že pomoci může jakákoliv forma pohybu: „Abyste měli silné kosti, musíte se hýbat.“

Emoce jsou v čínské medicíně výrazným spouštěčem chorob. Ledviny jsou nejvíce náchylné na strach. Když je hladina ťingu nízká, úzkost má tendenci prudce narůstat. Když je ťing silný, vůle a odhodlání jsou také silné.

Pokud žijeme v neustálém strachu a obavách, hladina adrenalinu nikdy neklesne. Tato představa se ostatně odráží i v moderním lékařství. Nadledvinky produkují hormony a jedním z nich je adrenalin.  Tato chemická látka vystřelí, když máme pocit ohrožení a připravuje nás buď na boj nebo na útěk.

Je-li tento mechanismus aktivovaný v situaci, kdy jde opravdu o život, pak je vše v pořádku, ale pokud nepřetržitě žijeme ve strachu a obavách, hladina adrenalinu nikdy nepoklesne a takový stav může náš organismus rychle vyčerpat.

Kromě toho, že ledviny slouží jako úložiště ťingu, jsou také pramenem jinu a jangu v těle. Abychom si udělali představu, jak tyto dvě síly fungují, Rogelová navrhuje podívat se na ledviny jako na parní kotel organismu: jin je voda a jang je oheň. To je ta energie, která pohání růst, rozvoj a reprodukci.

„Oheň je síla, která nás v průběhu života pohání a umožňuje nám konzumovat stravu, kterou do těla přijímáme. Voda vyvažuje oheň. Rovnováha mezi těmito prvky je to, co nás v životě udržuje zdravé,“ vysvětluje svou analogii Rogelová.

Nedostatek ohně (tj. nedostatek jangu v ledvinách) má za následek příznaky, jako oslabená bedra, studené ruce a chodidla, astma a chronickou bronchitidu. „Představte si starce, který je nahrbený dopředu a musí nosit hůlku. Už nemá žádnou tu vzpřímenost z jangu, která ho držela rovně. Zejména pokud v životě zažil hodně manuální práce, ta mu část toho ohně odsála pryč.“

Nedostatek vody (tj. nedostatek jinu v ledvinách) má za příčinu symptomy, jako suchost, vrásky, úbytek vlasů, nedostatek tekutin v pohlavních ústrojích a křehké kosti. „S nedostatkem jinu se více setkáváme u žen, jak stárnou. Příznaky vidíme u žen v přechodu jako noční pocení a návaly horka,“ připomíná LaGreca.

Když máme přehršel ťingu a jin a jang jsou v rovnováze, budeme lépe připraveni na životní překážky, s nimiž se setkáme. A to je také údajně tajemství takzvaných „nesmrtelných“, o nichž se v čínské mytologii často hovoří. Protože dokázali žít v souladu s vesmírnými a přírodními zákony, mohli se dožít nebývalého věku.