Proč je melatonin účinným lékem proti rakovině

Mnoho odborných studií už označilo melatonin za jeden z nejúčinnějších prostředků proti rakovině. Tato látka totiž zastavuje růst rakovinných buněk a jejich šíření, ničí rakovinné buňky, zastavuje tvorbu krevních vlásečnic v novém nádoru a brání působení škodlivých forem estrogenu, aby nestimulovaly další zhoubné bujení. Přestože se během klinických pokusů potvrdila účinnost melatoninu, dosud není nijak často předepisován v rámci konvenční medicíny. A to i přesto, že jeho účinky se ukazují být mnohem lepší, než u mnoha jiných léků pro chemoterapii.

V průběhu jednoho klinického experimentu u pacientů s glioblastomem (druh mozkového nádoru) byl nemocným podáván melatonin současně s radioterapií a v kontrolní skupině byla používána pouze radioterapie. Po roční léčbě přežilo 23% pacientů z první skupiny, zatímco v kontrolní skupině nepřežil ani jeden. Obdobné byly i výsledky jiné studie v Itálii, kdy byl melatonin nasazen pacientům s rakovinou plic, u kterých selhala chemoterapie. Po jednom roce léčby přežilo 26% pacientů, zatímco v kontrolní skupině nepřežil nikdo.

Vědecké studie rovněž odhalily, že melatonin je pro léčbu rakoviny slinivky nebo plic mnohem účinnější, než běžně používané léky. A co je rovněž velmi významné, cena stávajících způsobů léčby zpravidla převyšuje částku 4 000 dolarů za měsíc, zatímco potřebných 20 mg melatoninu stojí měsíčně jen kolem 11 dolarů.

Melatonin působí proti rakovině několika způsoby současně. V prvé řadě, protože je pro rakovinné buňky toxický, vyvolává tzv. apoptózu, neboli jejich sebedestrukci a současně je i přímo zabíjí. Rovněž ale zpomaluje růst nádorů prostřednictvím několika mechanismů (např. brzděním růstových receptorů v rakovinných buňkách. Tyto hrají důležitou roli v růstu a bujení rakovinných buněk). Melatonin kromě toho stimuluje imunitní systém a posiluje aktivitu makrofágů nebo monocytů, které patří mezi přirozené ničitele nemocných buněk. To se týká i T-buněk a eosinofilií, jež bývají rovněž zapojovány do destrukce rakovinných buněk.

A jak již bylo zmíněno, melatonin navíc brzdí angiogenezi (vytváření sítě vlásečnic) v novém nádoru. Tyto jinak zprostředkovávají přísun živin a jak postupně nádor roste, vyžaduje i zvýšené zásobování krví. Pokud je tedy růst nových vlásečnic zabrzděn, nemohou nádory růst a začnou se smršťovat.

Melatonin má vlastnosti, které umožňují blokovat účinky estrogenu na rakovinové buňky; to je velmi důležité, protože některé druhy estrogenu stimulují růst nádorů, ovlivňovaných hormony, jako jsou např. rakovina prsu, dělohy nebo vaječníků.

A konečně jako antioxidant dokáže melatonin snižovat zánětlivost, což je okolnost, která usnadňuje přežívání rakoviny. Dochází k odstraňování volných radikálů, takže nejsou poškozovány normální buňky a nedochází tak k jejich dalším genetickým mutacím.

I navzdory těmto příznivým statistikám bývá melatonin jen zřídka doporučován pacientům v rámci konvenční medicíny. Mohou za to především předpisy, určující způsob praktikování léčebné péče, které jsou drasticky ovlivňovány zájmy farmaceutických firem. To pak v konečném důsledku brání lékařům, aby mohli nabízet výhodnější alternativu léčby, než jsou drahé a ničivé léky pro chemoterapii. Přesto však zde už můžeme mluvit o tom, že již existuje účinná alternativní léčba, která nejenže pomáhá při prevenci rakoviny, ale navíc hraje i sjednocující úlohu při léčbě této nemoci.